Vánoční tradice: 25 vánočních zvyků, jak je (ne)znáte

Vánoce jsou možná tím nejkrásnějším obdobím roku a váže se k nim spousta tradic a zvyků. Jaké jsou ty nejhezčí vánoční tradice a zvyky v České republice? A jak slavili Vánoce naši předci? Věděli jste proč se klepe botou na kurník? A jaké další zvyky patřily ke staročeským Vánocům?

Vánoční tradice a zvyky v Česku

1.  Adventní věnec

S Vánoci bývá často spojován už advent, tedy předvánoční čas. Tradice adventního věnce, jak jej známe dnes, se u nás uchytila teprve až v polovině. 20. století. Adventní věnec má čtyři svíce, které slouží k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu a každou neděli se zapaluje jedna svíce. Rozsvícení svící navazuje na 2000 let starou židovskou tradici oslav svátku světel zvaný Chanuka. (1)

Každá svíce má svou symboliku

  • 1. svíce – Naděje: zapaluje se na železnou neděli.
  • 2. svíce – Mír: zapaluje se na bronzovou neděli.
  • 3. svíce – Přátelství: zapaluje se na stříbrnou neděli. Tato svíce bývá růžová.
  • 4. svíce – Láska: zapaluje se na poslední adventní – zlatou neděli.
  • Někdy se přidává i 5. svíce – bílá, jakožto symbol Ježíše Krista. Tato svíce se dávala doprostřed a zapalovala na Štědrý den po západu slunce. (2)
Adventní věnec patří mezi české vánoční tradice a zvyky

2. Rozkrajování jablka

Rozkrajování jablka patří mezi tradiční vánoční zvyky. Jablko se krájí napříč na dvě poloviny. Pokud se uvnitř objeví hvězdička, znamená to štěstí a zdraví. Pokud se objeví křížek nebo je jablko červivé, věští to nemoc nebo smrt.

Už dříve byla vždy snaha vybrat to nejhezčí jablíčko, které vypadalo zdravě. Podobně se věštilo i z vlašských ořechů. Zdravý plod znamenal radost a štěstí, zkažený oříšek naopak neštěstí a smutek.

Rozkrajování jablíček je další český vánoční zvyk

3. Lití olova

Lití olova je vánoční tradice mnoha evropských zemí. Roztavené olovo se vylévá do studené vody a z jeho tvarů se následně věští budoucnost. Jako náhražku olova lze použít roztavený vosk.

Každý člen domácnosti by si měl odlít svůj kousek olova, a přitom se zamyslet nad tím, co by se rád o budoucnosti dozvěděl. Každý v odlitcích uvidí nejspíše něco jiného, ale existuje pár základních výkladů:

  • Rovné čáry – klidný a spokojený život
  • Dva spojené kruhy – svatba
  • Dva porušené kruhy – rozchod s blízkým člověkem
  • Čtverec – život v souladu s přírodou
  • Kříž – smrt
  • Dva kříže – zajištěné stáří
  • Trojúhelník – štěstí v podnikání
  • Dům se střechou – štěstí na každém kroku (3).

Sadu na odlévání olova si můžete pořídit na e-shopu Knihy Dobrovský.

Vánoční tradice a zvyky - lití olova

4. Pouštění lodiček ze skořápek

Tradice pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů, je vánočním zvykem, který má pomoci předpovědět buducnost. Každý, kdo si chce budoucnost předpovědět, si musí lodičku se svíčkou vytvořit i položit na vodu sám.  Co dotyčného v dalším roce čeká, záleží na chování ořechové lodičky se svíčkou. Tradičně zapálené lodičky pouštěla celá rodina.

Co lze z chování lodiček vyčíst?

  • Lodička zůstane u břehu – žádné dramatické změny vás nečekají.
  • Lodička dopluje daleko – čeká vás cesta; plány se vydaří.
  • Lodička pluje společně s jinou – to značí dobré mezilidské vztahy nebo lásku.
  • Lodičky utvoří kruh – harmonické soužití, vzájemná úcta, přátelství, tolerance.
  • Loďka, která zůstane uprostřed ostatních – dotyčný potřebuje ochranu, pomoc.
  • Lodička se točí v kruhu – značí nerozhodnost.
  • Loďka vydrží nejdéle hořet/nad vodou – znamená dlouhý a šťastný život.
  • Loďka se hned potopí – snaha zlepšit situaci je marná. (4)

5. Házení pantoflem

Hod pantoflem či střevícem je vánoční zvyk pro nezadané dívky, které chtějí vědět, jestli je v příštím roce čeká veselka. Dívka se postaví zády ke dveřím a přes rameno hodí střevíc. Pokud špička ukazuje ze dveří, pravděpodobně ji čeká svatba a odchod z domu. Pokud bota ukazuje jinam, nic se nemění.

Házení botou patří mezi tradiční vánoční zvyky

6. Jmelí

Koncem 19. století, přibylo mezi vánoční tradice i jmelí. Zvyk zavěšovat jmelí se k nám dostal z Anglie. Pokud se pod jmelím dva lidé políbí, přinese jim to štěstí a lásku. Darované jmelí přináší štěstí a ochranu před nemocemi.

Původní anglická tradice říkala, že chlapec může pod jmelím políbit každou dívku, kterou tam potká. Za každý polibek se utrhne jedna bobulka. Poslední se na jmelí však nechávala, aby v domě zůstala láska na celý rok. (5)

Jmelí - tento vánoční zvyk k nám přišel z Anglie

7. Betlém a jesličky

Betlém nebo jesličky, jež jsou vyobrazením narození Ježíše Krista, už dlouhá léta patří neodmyslitelně k vánočním tradicím. Nebývalý rozvoj betlémářské tvorby přineslo Baroko. V severních Čechách a na východní Moravě se vánoční obchůzky neobešli bez přenosných jesliček, které nosili pastýři a koledníci zavěšené na krku. Od počátku 19. století začínají být betlémy čím dál žádanější a betlém se spojuje s novým fenoménem vánočního stromku, pod který byl betlém nejčastěji umisťován.

Zmínka o prvním jezuitském Betlému pochází už z roku 1560 (Coimbra, Portugalsko) a o 2 roky později je zmiňován i betlém v pražském kostele sv. Klimenta. (6)

Pod vánočním stromečkem nesmí chybět jesličky

8. Vánoční půst a zlaté prasátko

Každý asi zná pověru, že kdo vydrží na Štědrý den do večera nejíst, uvidí zlaté prasátko. Tento zvyk se k nám s největší pravděpodobností dostal od keltských předků, pro které bylo prase symbolem štěstí, bohatství a hojnosti.

Dříve se půst držel po celý advent, ale nebyl tak přísný jako půst před Velikonocemi. V praxi znamenal např. vynechání masa a alkoholu. Na Štědrý den se vynechala snídaně a oběd. Pokud oběd přece jen nějaký byl, většinou to byla zeleninová polévka. (7)

Kdo tradici vánočního půstu vydrží, uvidí zlaté prasátko

9. Betlémské světlo

Betlémské světlo patří mezi nejmladší vánoční tradice. Každým rokem se v rodné jeskyni Ježíše zapaluje betlémské světlo, které je následně letecky přepraveno do Rakouska, kam si pro něj přijíždějí skauti z celého světa a dál jej distribuují.

Čeští skauti jezdí pro betlémské světlo do Vídně a jeho první cesta vede do Brna. Tento zvyk vznikl v rámci akce Světlo ve tmě a byl představen Rakušankou Adou Brandstetter jako symbol míru. S myšlenkou rozsáhlé distribuce přišel v roce 1988 skautský vedoucí Herbert Grünwald. Od té doby se ve Vídni každoročně pořádá ekumenický obřad, na kterém je plamen míru předáván delegacím skautů z celého světa. (8)

Betlémské světlo - nejmladší vánoční zvyk v Česku

10. Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeře se v průběhu času hodně proměnila. Dnes je tradičním štědrovečerním chodem rybí polévka a kapr s bramborovým salátem. Kapr se na štědrovečerní stůl dostal až v průběhu 19. století a nejprve se podával buď načerno (v perníkové omáčce) nebo namodro (nakyselo v rosolu). Bramborový salát se k nám dostal z Bavorska. (9)

Jak vypadla staročeská štědrovečerní večeře se dočtete níže.

Dalšími zvykem, které se pojí ke štědrovečerní večeři, je prostírat o jedno místo navíc pro případného nečekaného hosta. Dále se traduje, že během štědrovečerní večeře se nikdo nesmí od stolu zvednout, dokud všichni nedojí, protože by to mohlo znamenat, že už se v takto příští rok všichni nesejdete.

11. Šupina pod talířem

U štědrovečerní večeře nesmí chybět ani šupina z kapra pod talířem, která podle vánoční tradice přináší bohatství. Po večeři si dejte šupinu do peněženky, aby se vám peníze nerozkutálely.

12. Cukroví

Vánoce si nikdo nedokáže představit bez vánočního cukroví. Jeho historie sahá až do 16. století. Cukroví, jak jej známe dnes, se však začalo objevovat až v 19. století, a to nejprve u bohatších hospodářství. Podle tradice se má péct 7 druhů cukroví.

Většina vánočního cukroví se v Česku peče a připravuje z mouky, vajec, másla a cukru. Podle druhu se pak přidávají ořechy, kakao, čokoláda nebo kokos. Mezi nejoblíbenější české vánoční cukroví patří: vanilkové rohlíčky, linecké, kokosové kuličky, perníčky, medvědí tlapky, vosí úlečky, nebo marokánky.

Pečení cukroví k vánočním tradicím neodmyslitelně patří

13. Vánočka

Pečení vánočky patří k jednomu z nejstarších vánočních zvyků v Česku. Vánočka na vánočním stole nesmí chybět, protože kynuté těsto symbolizovalo nárůst štěstí a hojnosti. Předchůdkyně vánočky – calta, se pekla už od 14. století. Výroba byla nejprve výsadou pekařů, doma se vánočky začaly péct až od 18. století. Vánoček se peklo tolik, kolik měla rodina členů, výjimečné nebylo ani zapékání mince. Kdo kus vánočky s mincí obdržel, toho se příští rok měly peníze držet.

Jednotlivé prameny vánočky mají také svou symboliku – čtyři spodní prameny představují: slunce, vodu, vzduch a zemi. Horní cop ze třech pramenů symbolizuje spojení rozumu, vůle a cti. (11)

14. Vánoční stromeček

Ačkoliv zdobení stromečku vychází ze starých pohanských tradic, vánoční stromeček, jakožto symbol Vánoc, našel cestu do českých domácností až v 19. století a zpočátku byl výsadou jen bohatých měšťanských rodin. Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z Livonska (Estonsko, Lotyšsko) a Německa.

Dnes je také zvykem umisťovat velké vánoční stromy na náměstí. První takový strom byl v Česku postaven r. 1924 na brněnském Náměstí Svobody. (12)

Dárky se pod stromečkem začaly objevovat rovněž až v průběhu 19. století. Dříve se obdarovávalo služebnictvo, chasa, či koledníci (nejčastěji jídlem, či ošacením).

Vánoční tradice a zvyky

15. Půlnoční mše

Půlnoční mše se stala hezkou vánoční tradicí pro věřící i ostatní, kteří si chtějí poslechnout koledy a nasát vánoční atmosféru. Vychází z historických evangelií, podle kterých se Ježíš narodil v noci. Často uslyšíte právě Českou mši vánoční Jana Jakuba Ryby.

16. Pálení františků a purpury

Tradice pálení františků pochází z Krušnohoří a je stará 300 let. Pro františky je typická vůně kadidla, a právě kadidlo přinesli Tři Králové i nově narozenému Ježíškovi. Pomocí kadidla se dříve očišťovaly příbytky na přelomu starého a nového roku. František obvykle obsahuje pálené dřevěné uhlí a pryskyřici z kadidlovníku pravého. (13)

Purpura je směsí voňavých bylin a koření, která se pokládala na kamna, kde se z ní postupně odpařovala aromatická vůně. Do purpury patří meduňka, máta, muškátový oříšek, levandule, mateřídouška, tymián, majoránka, oregano, heřmánek, lístky růží, jehličí, listy maliníků, ostružníku, či borůvčí a další. V dnešní době, kdy běžně nemáme kamna, lze purpuru položit na topení nebo dát do aromalampy. (14)

Čtěte také: 57 tipů na nejlepší dárek pro maminku, který potěší

https://youtu.be/Y8GzAZLadbw

Vánoční pověry a věštění

1. Klepání botou na kurník

Když chtěly svobodné dívky o Vánocích vědět, jestli je do roka čekají vdavky, chodily klepat botou na kurník. Pokud se ozvala jako první slepice, znamenalo to, že dívka zůstane svobodná. Ozval-li se kohout, znamenalo to, že je nejspíš ženich na obzoru.

2. Věštění z jablečné slupky

Pokud se dívka na Vánoce chtěla dozvědět počáteční písmeno budoucího ženicha, měla si oloupat jablko tak, aby slupka vytvořila dlouhou spirálu. Poté se stačilo postavit, třikrát se slupkou zatočit nad hlavou a hodit ji za sebe. Písmeno, které bude takto zahozená slupka připomínat, má napovědět, jak by se mohl jmenovat budoucí nastávající.

3. Třesení bezem

Další z vánočních tradic, která měla napovědět svobodným dívkám něco o budoucím ženichovi. Třást bezem chodily dívky po štědrovečerní večeři. U třesení měly říkat: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes“, případně „Třesu, třesu, třas, ozvi se mi hlas, kde já budu za rok večeřeti zas.“ Z jakého směru se pak psí zaštěkání ozvalo, odtamtud měl také přijít budoucí ženich nevěsty. (14)

Chlapci měli obdobnou variantu, akorát jim směr odkud přijde jejich nevěsta měla ukázat první hvězda na obloze.

4. Věštba z polínka

Pokud byli svobodné dívky či mládenci zvědaví, jaké proporce bude mít jejich partner, mohli si z hromady dříví vytáhnout poslepu jedno polínko. Pokud bylo polínko rovné, budoucí nevěsta či ženich měli být krásní, pokud bylo křivé či sukovité, měl partner kulhat a v případě, že bylo tlusté, měl být tlustý i protějšek. (15)

5. Vysekávání díry do ledu

Další pověra říkala, že pokud svobodná dívka vytluče na rybníce do ledu díru, spatří podobu svého ženicha.

6. Další jablečná věštba

Svobodné dívky vymyslely nesčetně pokusů, jak zjistit, jestli už se následující rok vdají. Další pověrou je ta o pojídání jablka u venkovních dveří. Pokud kolem dívky jako první prošel muž, znamenalo to vdavky na obzoru, pokud to byla žena, dívka měla zůstat i další rok svobodná. (15)

Čtěte také: 55 skvělých tipů na nejlepší dárek pro muže

Vánoční věštění z jablečné slupky

Co se nesmí na Štědrý den?

  • O Štědrém dnu se nesmí věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit.
  • Nesmí se čistit chlévy a stáje, protože se věří, že by dobytek mohl kulhat.
  • Nesmí se zametat, aby se nevymetly duše mrtvých, které přicházejí na návštěvu.
  • Nesmí se ani šít a plést, aby myši nezničily výsledek.
  • Hospodyně nesmí vstát od štědrovečerní večeře, jinak by slepice nenesly. Zde se traduje více variant – jedna říká, že i kdo od stolu vstane, do roka zemře. (16)
Co se na štědrý den nesmí dělat?

Staročeské Vánoce

Staročeský vánoční čas začínal už adventem. Hospodyňky se scházely, aby draly peří a u toho si povídaly. Významným dnem byl i svátek svaté Lucie (původně zimní slunovrat Juliánského kalendáře), kdy do vesnice obcházely zamoučené dívky v bílých hábech. Jednotlivé příbytky ometaly peřím, nejspíš, aby vyhnaly zlé duchy.

  • Chodilo se na roráty (ranní mariánské mše doby adventní)
  • Vyřezávaly (lepily) se betlémy

Staročeské vánoční tradice a štědrodenní zvyky

  • Dopoledne se udělala všechna práce – poklidil se dobytek, odpoledne už hospodyňka neměla pracovat a v podstatě se poté nepracovalo až do Tří Králů.
  • Pod stůl se dávala sláma – symbol toho, že se Ježíšek narodil na slámě v Betlémě.
  • Stůl se obtahoval řetězem – aby domácnost držela při sobě, dobytek nenapadl vlk, a dům aby byl chráněn před zloději.
  • Četlo se z modlitebních knížek
  • Zpívaly se koledy
  • S večeří se čekalo na východ první hvězdy
  • Nezdobilo se jako dnes – Vánoce mívaly spíš duchovní rozměr

Jak probíhal staročeský Štědrý večer?

Rodina si sedla ke stolu, pomodlili se a hospodář poté udělal prstem namočeným do medu všem křížky na čelo a mohlo se začít hodovat. Na Vánoce se připravily tradiční vánoční oplatky (pouze z mouky a vody), které se máčely do medu. Kolik lidí, tolik oplatků. Nutno říci, že štědrovečerní večeře nebyla o přejídání, ale věřilo se, že čím více druhů jídla je na stole, tím bude bohatější úroda.

Ze stolu se dokonce nesklízelo (další den se nesmělo nic dělat, a to ani vařit), ale také se věřilo, že se pohoštění nechá pro duše zemřelých, které v tento den mohou také přijít na hostinu. Na stole nechyběla svíčka (symbol pozitivní energie, která vyhrává nad vládou zimy).

Dobytku se v tento den dávala petrželová nať, a dokonce zvířata také dostávala oplatek.

Kromě klasických zvyků jako je krájení jablíčka, pouštění lodiček, házení botou či lití olova, se také předpovídala úroda. Ta se věštila z cibule. Cibule se oloupala, udělalo se 12 misek a do každé z nich se dala sůl. Tyto cibulové košíčky se daly na okno a čekalo se, kde bude sůl mokrá a kde suchá (v jakém měsíci bude vláha).

Jak se dříve koledovalo?

Na koledu chodívali obecní služebníci i cikáni, kteří zpívali a přáli vše dobré. Domácí je za to obdarovali jablíčkem nebo vdolkem (věřilo se, že když dám, i mně se pak urodí – koledníci přinášeli hojnost).

Koledování začínalo práskáním bičem, se který začalnejprve jeden pastýř, potom se k němu přidávali další.

Pastýř přinášel březové proutky (ve Vlčnově hospodyňku i symbolicky vyšlehal). Hospodyňka si proutek potom uložila za trám, kde čekal na jaro a sloužil k vyhánění prvního dobytka na pastvu.

Krásné video o tradicích staročeských Vánoc:

https://youtu.be/J1VKPgDe8xE

Neobvyklé vánoční tradice ve světě

  1. Norsku lidé na Štědrý den schovávají košťata, protože nechtějí, aby je našli zlí duchové a lítali na nich.
  2. Japonsku si jako vánoční večeři s oblibou objednávají vánoční KFC menu.
  3. Na Ukrajině si lidé na vánoční stromeček věší ozdobu s pavučinou, která má podle pověry přinést štěstí.
  4. Finové chodí před štědrovečerní večeří s celou rodinou do sauny. Jen pro představu – ve Finsku je přes 3 miliony saun na 5 milionů obyvatel. Doma ji tedy má prakticky každý.
  5. Ve Venezuele je zvykem, že se obyvatelé Caracasu vydají na vánoční mši na bruslích. Dokonce je kvůli tomu ve městě zastavena doprava.
  6. V Dánsku lidé o Silvestru obcházejí domy svých přátel a za dveřmi jim rozbíjejí porcelán. Čím více střepů – tím větší štěstí v příštím roce.
  7. Ve Španělsku patří k velice oblíbených vánočním zvykům vánoční loterie, (která je největší i nejstarší na světě).
  8. Na Islandu mají 13 vánočních skřítků, kteří nosí hodným dětem dárky, na každého skřítka připadá jeden ze 13ti dní do Štědrého dne. Ale pozor, každé dítě musí do okna umístit svou nejlepší botu, aby měli skřítci dárky kam schovat.
  9. V Německu na vánoční stromek přidávají netradiční ozdobu – okurku. Které dítě ji na stromečku najde jako první, dostane speciální dáreček.
  10. V Sýrii naděluje podle tradice dárky nejmladší z velbloudů Tří Králů.

Čtěte také: 55 skvělých tipů na nejlepší dárek pro přítelkyni

Vánoční tradice ve světě

Hledáte další vánoční inspiraci?

Líbily se vám vánoční zvyky a tradice? Podívejte se i na další vánoční články:

Uložte si vánoční tradice a zvyky na později a svým kamarádům:

Vánoční tradice: 25 vánočních zvyků, jak je (ne)znáte 2

České vánoční tradice a zvyky

Přečtěte si jaké jsou české tradiční vánoční zvyky.

Vánoční pověry a věštby

Vánoční zvyky se hodně týkaly předpovídání budoucnosti. Jaké jsou oblíbené vánoční věštby a pověry?

Staročeské vánoční tradice a zvyky

Staročeské Vánoce vypadali jinak než dnes. Podívejte se, jak vypadal Štědrý den i staročeské vánoční zvyky.

Neobvyklé vánoční tradice ve světě

Líbí se vám vánoční zvyky a tradice? Nasdílejte je svým kamarádům!

Některé články mohou obsahovat affiliate odkazy. Získáváme za ně menší provize, ze kterých financujeme provoz webu.

Do you like this article? Share it!

Share this with your friends: