10 ověřených tipů pro pozorování polární záře. Kdy a kam vyrazit?

Polární záře je jedním z nejkrásnějších přírodních fenoménů, které můžete spatřit. Je to navíc jedna z mála věcí, která i na sebelepší fotce nevypadá lépe než ve skutečnosti. Vidět tanec polární záře přímo nad vašimi hlavami, tomu se totiž jen tak něco nevyrovná. Je to kouzelná hra světel, která se po nebi vlní jako světelný závěs ve větru. Někdy je polární záře divoká a běhá všemi směry, jindy je slabší a poklidná. Pokaždé to ale je jedinečný zážitek! Nikdy neuvidíte dvakrát to samé.

V tomto článku se dozvíte všechny informace, které se vám budou hodit při pozorování polární záře. Sama jsem strávila půl roku na polárním kruhu ve Finsku a 3 měsíce na Aljašce, mohu vám tedy předat bohaté zkušenosti. Polární záře (nebo také Aurora Borealis) se stala mou vášní.

1) Kam se za polární září vydat?

Z Evropy budeme za polární září nejčastěji mířit na sever do Skandinávie nebo na Island. Statisticky ale máte největší šanci vidět polární záři na Aljašce, ve Fairbanks (pokud zde zůstanete minimálně 3 dny, měli byste Auroru vidět). Jde totiž o to, že severní magnetický pól je oproti tomu geografickému posunutý směrem ke Kanadě a USA. V Evropě se tedy potřebujete dostat o něco výše na sever, abychom měli stejnou pravděpodobnost, že polární záři uvidíte. Nejlepšími destinacemi pro pozorování polární záře v Evropě je norské Tromso a severní část Islandu.

Jižní polární záře

S jižní polární září je to ještě komplikovanější. Abychom ji mohli spatřit i z jiných míst než z Antarktidy, musí nastat alespoň menší geomagnetická bouře. V takovém případě je viditelná nad jižním horizontem z jihu Nového Zélandu a Tasmánie.

2) Kdy vyrazit na „lov“ polární záře?

Auroru nemůžeme pozorovat během arktického léta, kdy slunce za polárním kruhem nezapadá. Sezona pro pozorování polární záře začíná koncem srpna a končí koncem dubna. Podzimní měsíce a konce zimy/začátek jara jsou tím nejlepším obdobím. Jelikož, ale musíte brát v potaz i oblačnost, absolutně nejlepší dobou pro pozorování polární záře ve Skandinávii je březnového novoluní.

3) Jeďte na sever na delší dobu

Tady platí jednoduché pravidlo: Čím delší dobu na severu strávíte, tím budete mít větší šanci, že polární záři uvidíte! Je dobré si svůj výlet naplánovat i za jinými cíli než jen za polární září. Severské země mají rozhodně co nabídnout.

4) Nejlepší denní doba pro pozorování polární záře

Nejlepší doba pro pozorování je zhruba od 22:00 do 1:30 v noci, kdy je záře nejjasnější. Obecně můžete od 21:00 do 3:00 do rána vidět úžasnou show, později v noci už bývá záře rozptýlenější. Při vysoké aktivitě ji můžete spatřit i dříve.

Další faktory, které mohou ovlivňují viditelnost

• Oblačnost – mraky jsou asi největším nepřítelem všech pozorovatelů. V případě, že jde o oblačnost lokální, je ideální mít auto a dle radaru se vydat na místo mimo oblačnost.
• Měsíc – úplněk není překážkou pro pozorování polární záře, nicméně kvůli svitu měsíce nebude Aurora tak jasná, jak bychom ji mohli pozorovat za novoluní.
• 11letý solární cyklus – Polární záři ovlivňuje solární aktivita a počet slunečních skvrn. Solární aktivita má vrchol cyklu každých 11 let, což ovlivňuje především viditelnost a aktivitu polární záře ve vzdálenějších oblastech (šance vidět Auroru v jižnějších oblastech je nejvyšší v maximu solárního cyklu). Poslední solární maximum bylo v roce 2014, dalšího se dočkáme v roce 2025.

5) Jak a kde sledovat předpověď polární záře?

Základem úspěchu je poctivé sledování předpovědi polární záře. Nejlepší předpověď má geofyzikální institut na Aljašce. Existuje i mnoho šikovných aplikací na mobilní telefony, které vás zašlou upozornění při zvýšené aktivitě. Z aplikací můžeme maximálně doporučit My Aurora Forecast. Má všechny potřebné funkce – upozornění, radar, i Kp index.

Kp index

Důležitým údajem pro předpověď polární záře na následující dny je tzv. Kp index. Jde o index globální geomagnetické aktivity. Nabývá hodnot od 0 do 9 a určuje, jak silnou aktivitu aurory můžeme v následujících dnech čekat (0 – žádná aktivita, 9 – extrémně silná geomagnetická bouře).

Zpozornět bychom měli, pokud je předpověď alespoň Kp 4. To znamená, že by měla být Aurora aktivní. Aktivní buďte i den před a po této předpovědi. Samozřejmě není od věci dívat se každý večer na aktuální krátkodobou předpověď a radar. Pokud je předpověď 5 a víc, máme prakticky jistou dokonalou show (pokud jste v blízkosti polárního kruhu).

Na tomto obrázku jsou pro přehled zobrazena pásma, která naznačují, kam až sahá možná viditelnost polární záře při jednotlivých hodnotách Kp. 

Aurora Forecast Radar

Nejdůležitější je právě krátkodobá předpověď a něco jako radar (Ovation map), který sleduje aktivitu polární záře. Na stránkách Space weather prediction najdeme snímky úplně vpravo: Aurora Forecast. Můžete si zde přehrát i vývoj za poslední den.

Pokud je ve vaší oblasti zelená, máte šanci, že auroru uvidíte. Čím více jde barva do žluta, tím větší máte šanci. Pokud je tam červená, Aurora blázní a vy tak máte celonoční show zajištěnu!

Aby vám neutekla úžasná show, doporučujeme kontrolovat tento radar každý večer (nejlepší je mít staženou zmiňovanou aplikaci, ve které je vše).

6) Dostaňte se mimo světelný smog

Abyste si pozorování užili o to více, snažte se vyjet někam za město mimo světelný smog. Zvlášť když je zrovna polární záře slabá to může výrazně pomoct. Když je aurora silná, je vidět i přímo z města.

7) Polární záři hledejte směrem na sever*

Může se to zdát jako samozřejmost, ale ve většině případů, kdy je záře slabší nebo přichází pomalu, nejprve se objeví nad severním horizontem. Ideálně by vám ve výhledu na sever neměly překážet kopce nebo hory. Čím víc na jih od polárního kruhu se nacházíte, tím víc toto pravidlo platí.

* Na jižní polokouli je tomu samozřejmě naopak.

8) Nevzdávejte to hned

Základní chyba, kterou dělá většina pozorovatelů je netrpělivost. Podívají se na oblohu, nic nevidí a odejdou. S polární září ale musíte mít trpělivost. Nocí, kdy se po obloze prohání bez přestání není mnoho. Daleko pravděpodobnější je, že na obzoru uvidíte např. slabý pruh zelené. V takovém případě je ideální sednout si k ohni nebo jen tak pozorovat hvězdy. Za nějaký ten okamžik vás totiž může čekat úžasná světelná show. Jak dlouho bude trvat? To je otázka. Za jak dlouho přijde další představení? Nikdy nevíte, a proto není radno vzdávat „lov“ polární záře moc brzy.

9) Připravte se na zimu

Podle ročního období a lokality vás čeká větší či menší zima. Tu není radno podceňovat, protože zima je to poslední, co chcete, aby vás trápilo při pozorování té dokonalé show na nebi (vím o čem mluvím, trávit 6 hodin v -20 °C je sakra nepříjemné, ale ta záře je tak úžasná, že prostě dovnitř jít nemůžete!)

Oblečení je základ, ideálně v několika vrstvách. Maximálně můžeme doporučit merino a peří. Úplně ideální je, pokud máte možnost rozdělat oheň, kde se můžete ohřát. Ve Skandinávii běžně narazíte na veřejná ohniště napůl chráněná přístřeškem. Co za vybavení se vám bude hodit?

• Termoska s čajem
• Hřejivé pytlíčky (takové ty, ve kterých něco zlomíte a začnou hřát)
• Teplé vysoké ponožky
• Čepice
• Rukavice
• Kvalitní oblečení v několika vrstvách
• Případně se nám osvědčil i teplý spacák, do kterého se zabalíte.

S touto výbavou budete připraveni pozorovat polární záři třeba celou noc!

10) Jak vyfotit polární záři?

Tajemstvím veškerého úspěchu je stativ, a to i v případě, pokud se chystáte fotit na telefon. V dnešní době totiž už existují aplikace, které vám s focením polární záře pomohou i na telefonu (fotky z telefonu nebudou dokonalé, ale jako památka to může stačit). Aplikace, které vám s focením pomohou, jsou např. tyto: iOS, Android. Opravdu kvalitní fotografie pořídíte ale jen s dobrým fotoaparátem.

7 kroků, jak nastavit fotoaparát pro focení polární záře

1. Stativ – stativ je to nejdůležitější. Bez něj hezkou fotku polární záře nevyfotíte.
2. Manuální nastavení – pro noční focení budeme potřebovat úplný manuál. Je potřeba vypnout stabilizaci i blesk.
3. Manuální ostření – je potřeba zaostřit na nekonečno nebo na co nejvzdálenější horizont. Nejlépe se to dělá přes „live view“ obrazovku, na které hodně přiblížíte některou hvězdu a tu zaostříte.
4. ISO – dle intenzity polární záře / svitu měsíce budete muset nastavit citlivost ISO. Ideálně mezi 800 a 3200. Pro začátek začněte na 1600 a upravujte dle potřeby (slabší záře a méně světla potřebuje vyšší ISO, a naopak pokud je silná, bude stačit nižší ISO).
5. Clona – clonu nastavte nejnižší možnou (clona je F hodnota).
6. Čas expozice – s časem můžete experimentovat, nám se nejvíce osvědčilo něco mezi 4 a 10 sekundami. Při silné polární záři může stačit i 1–2 sekundy. U méně pohyblivých polárních září můžete zkusit i 20-30 sekund.
7. Spoušť na dálkové ovládání – nemáte-li dálkový ovladač, použijte časovač na 2sekundové zpoždění
8. Časosběr (timelapse) – jakmile budete s nastavením spokojeni, zapněte si sekvenční snímání, které vám vytvoří krásný časosběr. Vy si zatím budete moci vychutnat barevnou show naplno!

K čemu ještě je foťák dobrý?

Když je polární záře slabá a teprve přichází, může dělat iluzi mraku. Pokud si nejste jistí, jestli na nebi vidíte velice slabou polární záři nebo jde o obyčejný mrak, můžete si pomoct fotoaparátem. Foťák je mnohem citlivější a pokud to je opravdu polární záře, bude na fotce váš „mrak“ zelený.

Co vlastně polární záře je a co ji způsobuje?

Polární záře je světelným úkazem, odehrávajícím se ve vysokých výškách atmosféry (nejčastěji v ionosféře, cca. ve 100 km). Můžeme ji pozorovat okolo magnetických pólů země. Způsobuje ji sluneční vítr – proud částic vycházející ze slunce, obsahující elektrony, protony a alfa částice. (Magnetické pole naší země většinu částic ze slunečního větru odrazí zpět do vesmíru.) Částice, které magnetické pole zachytí, následně reagují s molekulami a atomy plynů v atmosféře, čímž vzniká polární záře.

Název Aurora Borealis

Severní polární záře se nazývá Aurora Borealis. Aurora pochází ze jména římské bohyně úsvitu a Borealis od řeckého pojmenování severního větru – Boreas. Jižní polární záře se nazývá Aurora Australis.

Jaké může mít polární záře barvy?

Jakou bude mít Aurora barvu záleží na skladbě a hustotě atmosféry a výšce, ve které se reakce odehrává. Nejčastější barvou polární záře je zelená. Zelenou a zelenožlutou barvu způsobuje kyslík ve výšce kolem 100 km. Ve výšce kolem 320 km vzniká reakcí kyslíku a slunečního větru červená polární záře. Dusík způsobuje modrou, růžovou a červeno-růžovou barvu.

Čtěte také: Lofoty: 27 úžasných míst + itinerář a mapa na roadtrip z Tromsa

Podívejte se na úžasný tanec polární záře:

Uložte si na později a pro své kamarády:

FAQ – Často kladené otázky o polární záři

Pomohl vám článek? Nasdílejte ho svým kamarádům! Třeba i jim pomůže!