Co je permakultura a jak s ní začít? Přesný postup od A do Z

Uvažujete, že byste si na zahradě založili permakulturu a hledáte nějaké informace? Jste tu správně! Máme pro vás kompletní návod, jak si založit permakulturní zahradu.

V článku najdete popis permakultury, kroky z založení, praktické rady a na závěr i tabulku rostlin, které se k sobě nejvíce hodí. Pojďme na to!

Co je to permakultura?

Permakultura je filosofie zabývající se zkoumáním přírodních koloběhů a jejich vazeb se záměrem vytvoření jakéhosi návodu, který nám pomůže chápat přirozené procesy a jednat v souladu s nimi tak, aby byly uspokojeny jak lidské potřeby, tak ponechána harmonie s přírodou.

Permakultura je také ekologicky naladěný směr, který nás učí co nejméně zasahovat do přirozeně nastavených systémů, nechávat veškeré organismy vzájemnému soužití a ty se pak budou udržovat v rovnováze. Základem této ideje je pečlivé plánování, které vede k eliminaci nadbytečné činnosti na konci procesu.

Permakultura se týká nejen zahrad, ale i zdraví, bydlení, výživy a dalších možných oblastí života.

Co je to permakultura?

Co je permakulturní zahrada?

Permakulturní zahrada je zahrada založena na principu udržitelnosti a samostatnosti. Jedná se o zahradu, kde nejsou velké zásahy člověka a tím pádem působí lehce chaoticky a neupraveně. Vynechává se jakékoliv využívání chemie a průmyslově vyrobených hnojiv, jelikož vše má být v souladu s životním prostředím.

V permakulturní zahradě existuje zásadní pravidlo: využití smíšené kultury, což znamená, že se nezakládají záhony jednoho druhu rostlin, ale usiluje se o vhodné složení jednoletých a víceletých rostlin, keřů, stromů, tak aby se vzájemně podporovali a chránili a vytvořili trvalý a stabilní celek.

Hlavním úkolem takové zahrady je uživit celoročně rodinu a zároveň se postarat o další organismy žijící v tomto prostoru. Významným elementem se stává vytváření prostorů pro ohrožené druhy živočichů – příkladem mohou být hromady mrtvého dřeva či kamenů nebo menší vodní plochy.

Základní principy permakulturní zahrady:

  1. prvek (keř, strom, dřevina, bylina) by měl podporovat další prvky (ochrana proti větru, ochrana půdy, potrava)
  2. minimální zásah člověka (nejlépe neokopávat, nezalévat, neplít, nehnojit)
  3. zachování všech druhů původních organismů
  4. použití materiálů jen z vlastní zahrady
  5. opětovné zhodnocení materiálu
  6. používání geneticky neupravených osiv
  7. eliminace chemie
  8. využívat místních existujících zdrojů energie a udržování jejich koloběhů
  9. šetrné zacházení s vodou
Co je permakulturní zahrada?

Jak založit permakulturní zahradu?

Každá zahrada je jedinečný organismus se svým individuálním vývojem. Stává se životním prostorem jak pro lidi, tak rostliny a živočichy. Právo na svoje místo mají všechny druhy rostlin a živočichů.

Založení permakulturní zahrady není jednoduchá záležitost, protože se jedná o dlouhotrvající proces s kontinuálním pozorováním a vleklým plánováním a přípravami.

Kroky k založení permakulturní zahrady:

1) Intenzivní pozorování v průběhu roku a sledování vývoje zahrady

řešíme tyto otázky:

  • které rostliny tu sídlí?
  • kde se čemu daří nejlépe nebo nejhůře?
  • kde nejvíc fouká?
  • kde je stín? a kde je naopak slunné místo?
  • kde je chladno?
  • kde jsou suchá místa?
  • jaká se tu nachází půda?
  • kde jsou které světové strany?

2) Utřídit si myšlenky a přání

  • možnosti využití zahrady
  • jaké rostliny?
  • jaké druhy záhonů?

3) Plánování

Cílem permakulturního plánování je údržba a postupná optimalizace tak, abychom vytvořili samo regulující systém, který vyžaduje zcela minimální zásahy.

a) Výběr rostlin na základě těch, jaké už máme a na základě jejich funkčnosti

  • zda jsou vhodné pro zvířata již žijící v zahradě
  • jaký mají kořenový systém?
  • jak působí na půdu?
  • jaké minerály váže?
  • jak je možné využít plody, listy a dřevo?

b) Zařadit vodní plochu

c) Vymyslet praktickou trasu chodníku

d) Nezapomenout na květinovou louku (zhruba desetinu plochy pozemku)

e) Založení zahradního deníku

  • seznam rostlin a živočichů, kteří se na zahradě již vyskytují a připisovat i nové neznámé rostliny, které se objeví v průběhu, vést si:
    • jméno
    • původ
    • užitečnost pro živočichy
    • užitečnost pro ostatní rostliny (ochrana před škůdci, prevence chorob, podpora úrodnosti, kypření půdy)
    • jedlost
    • léčivost/jedovatost
  • jak se daří rostlinám na jednotlivých místech
  • rozepsání druhů půdy a čemu se na takových stanovištích daří a čemu naopak ne
  • kde jsou teplá, chladná a větrná stanoviště
  • postavení slunce během všech ročních obdobích
  • vypisovat, kde se, co který rok pěstovalo, kolik se toho sklidilo a kde se vyskytly potíže

4) Přípravné práce

  • vytvořit nákres pozemku ve správném měřítku
  • vytvořit náčrty zahrady, jak by mohla vypadat

5) Realizace

Jak založit permakulturní zahradu?

Dobře míněné rady

  1. záhon by měl být rozšiřitelný
  2. na malých zahradách zařadit třetí dimenzi – použití kopcovitých záhonů
  3. mulčování slámou, posečenou nevykvetlou trávou
  4. mulčování na jaře může zbrzdit ohřev půdy
  5. využití zeleného hnojení na podzim (kompost, rychlé hnojivo)
  6. nepoužíváme stejnou čeleď zeleného hnojiva jako je plánovaná následující plodina
  7. správný výběr místa pro kompost – stín, chráněn před větrem, přímý kontakt s půdou, vždy zakrytý
  8. kompost mění pH půdy
  9. sledovat indikační rostliny
  10. zaléváním rostliny zlenivějí
  11. plením půda vysychá
Kombinace rostlin na zahradě

Kombinace rostlin na zahradě

Vždy je třeba na zahradu vybírat správné druhy rostlin, které se budou podporovat a nejlépe i chránit. Je správné nebát se různých plevelů a planých rostlin, jelikož jsou schopny tyto vzájemně prosperující funkce bezpečně zastat.

Existují základní a velmi důležitá pravidla pro výběr rostlin spolu sousedících:

  • pestrost prostoru je ochranou proti škůdcům i chorobám
  • nepěstovat stejné plodiny na jednom místě dva a více let po sobě – důvodem je taktéž šíření chorob a škůdců
  • nároky na živiny (vyčerpání půdy)
  • rozdílnost hloubky kořenění
  • odlišné rychlosti růstu
  • odlišná velikost rostlin
Druh zeleninyDobrý sousedŠpatný soused
Bramborykopr, máta, pastinák, špenát, lichořeřišnice, kmín, kukuřice, křenčervená řepa, celer, rajčata, hrách, okurky, angrešt, slunečnice, topinambury
Celerkošťáloviny, fazole, pastinák, pór, rajčata, ředkvičky, špenát, keříčkové fazole, okurky, paprika, salátkukuřice, brambory
Cibulemrkev, červená řepa, ředkvičky, kopr, jahoda, čekanka, rajčata, petržel, salát, okurky, pór, cuketyhrách, fazole, rebarbora, košťáloviny
Cuketycibule, fazole, hrách, bazalka, špenát, červená řepa, kopr, lichořeřišniceředkvičky, brambory
Červená řepačesnek, cibule, kopr, pastinák, okurky, keříčková fazole, košťáloviny, koriandr, kmín, salát, cuketypopínavá fazole, špenát, pór, brambory, kukuřice
Česnekčervená řepa, mrkev, rajčata, okurky, jahody, malinyfazole, hrách, košťáloviny
Fazolesalát, košťáloviny, ředkvičky, špenát, okurky, celerčesnek, cibule, hrách, pór
Hráchsalát, košťáloviny, kopr, mrkev, ředkvičky, fenykl, okurky, kukuřice, cukety, špenátčesnek, fazole, rajčata, pór, brambory, cibule
Chřestbazalka, petržel, rajčatax
Jahodysalát, česnek, pór, ředkvičky, pažitka, špenát, cibuleokurky, košťáloviny
Koprcibule, červená řepa, salát, hrách, mrkev, okurky, brambory    x
Košťálovinysalát, hrách, fazole, rajčata, ředkvičky, špenát, okurky, celer, kopr, koriandr, kmín, mangold, máta, červená řepa, pórčesnek, jahody
Kukuřicesalát, fazole, okurky, brambory, salát, cuketyceler, červená řepa
Lilekfazole, merlík bílýx
Mangoldkeříčkové fazole, košťáloviny, mrkev, ředkvičky, ředkev  x
Mátasalát, mrkev, rajčata, bramboryx
Mrkevcibule, rajčata, ředkvičky, salát, hrách, paprika, česnek, máta, pór, mangold, kopr    x
Okurkyčesnek, cibule, červená řepa, košťáloviny, kopr, fazole, celer, hrách, fenykl, salát, koriandr, kmín, pór, kukuřice, bazalkarajčata, brambory, ředkvičky, šalvěj
Paprikamrkev, lilek, cibule, rajčata, okurky, celer, petrželfazole, hrách, košťáloviny
Petrželrajčata, ředkvičkysalát
Pórcibule, salát, mrkev, rajčata, celer, jahodyfazole, hrách, kopr, červená řepa, košťáloviny
Rajčatakopr, bazalka, česnek, salát, košťáloviny, fazole, máta, petržel, pór, ředkvičky, celer, špenát, lichořeřišnice, bazalka, cukety, mrkev, cibule, kukuřicebrambory, fenykl, hrách, červená řepa
Ředkvičkykošťáloviny, hrách, fazole, mrkev, pastinák, petržel, rajčata, špenát, lichořeřišnice, salát, mangoldokurky, tykev
Salátcibule, košťáloviny, kopr, fazole, kukuřice, máta, pastinák, pór, rajčata, hrách, jahody, fenykl, okurky, mrkev, ředkvičky, červená řepapetržel
Špenátkukuřice, košťáloviny, pastinák, rajčata, ředkvička, celer, brambory, jahody, tyčkové fazolecibule, česnek, červená řepa, okurky

Čtěte také:

Sdílejte permakulturu svým kamarádům:

permakultura

Jak založit permakulturní zahradu?

Kombinace rostlin na zahradě

Sdílejte článek – co je permakultura svým kamarádkám:

Některé články mohou obsahovat affiliate odkazy. Získáváme za ně menší provize, ze kterých financujeme provoz webu.