Habsburkové: 14 českých panovníků – stručná historie

Habsburkové byli německým šlechtickým rodem, který se během několika staletí stal jedním z nejvýznamnějších panovnických rodů v evropské historii.

V českých zemích vládli nepřetržitě od roku 1438 až do roku 1780.

1) Rudolf I.

  • Vládl od roku 1306 do roku 1307.
  • Byl to rakouský a štýrský vévoda, moravský markrabě a devátý český král z rodu Habsburků.
  • Jeho vláda se na Čechách téměř neprojevila, protože nevládl ani rok.
  • V průběhu roku 1307 proti němu v Českých zemích postupně rostla nechuť a Rudolf se dostával do sporů i s pražským biskupem Janem IV. z Dražic.
  • Umírá 3. července roku 1307.

2) Albrecht II. Habsburský

  • Vládl od roku 1438 do roku 1439.
  • Kromě toho že byl český král, byl dále král uherský a římský.
  • V dějinách habsburského rodu nepatří k výjimečným postavám, byl to průměrný vladař nevalného intelektu.
  • Důležitou kapitolou v jeho životě se staly husitské války, kdy stál po boku svého tchána.
  • Albrecht umírá 27. října roku 1439.

3) Ladislav Pohrobek

  • Ladislav vládl od roku 1444 jako král uherský a od roku 1453 do roku 1557 jako český král.
  • Jelikož se narodil až čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta II. Habsburského, byl nazýván pohrobkem.
  • Po smrti jeho matky se stal jeho poručníkem jeho strýc Fridrich III. Habsburský, který byl po Albrechtově smrti zvolen římským králem.
  • Spor o dědictví po Ladislavu postavil na řadu desetiletí proti sobě dvě v té době nejmocnější dynastie: Habsburky a Jagellonce.
  • Umírá 23. listopadu roku 1457.

4) Ferdinand I.

  • Vládl v česku a Uhersku od roku 1526 do roku 1564.
  • Roku 1520 Ferdinand získal wormskou smlouvou Horní a Dolní Rakousy, Korutany, Štýrsko a Kraňsko.
  • Jeho spory s protestantskou šlechtou vyvrcholily v roce 1547 protihabsburským povstáním v Českých zemích.
  • V roce 1549 prosadil dědický nárok pro svého syna Maxmiliána II. na český trůn a v roce 1556 pozval do země jezuity, aby vymýtili protestantismu.
  • Ferdinand umírá 25. července 1564.

5) Maxmilián II.

  • Českým králem byl korunován v roce 1562, ale vládl po až po smrti svého otce Ferdinanda I. od roku 1564 do roku 1576.
  • Jako český král byl Maxmilián velmi vstřícný k českým Židům.
  • V roce 1567 potvrdil židovská privilegia a vydal majestát uvolňující dosavadní omezení židovského obchodu a podnikání a zároveň Židům slíbil, že nikdy nebudou z království vypovězeni.
  • Umírá 12. října 1576.

6) Rudolf II.

  • Jako český král vládl od roku 1576 do roku 1611.
  • Byl posledním habsburským panovníkem, který se usadil v Praze.
  • Byl velký milovník umění, mecenáš a podporovatel věd a přispěl k velkému kulturnímu rozkvětu českých zemí.
  • Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, ale velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.
  • Z hlediska politiky ale úspěšným vládcem nebyl.
  • Umírá 20. ledna 1612.

7) Matyáš

  • Českým králem se stal od roku 1611 do roku 1619.
  • Matyáš byl mladším bratrem Rudolfa II.
  • Již ve dvaceti se stal s podporou katolického umírněného křídla v letech 1578 až 1581 generálním místodržícím v Nizozemí. 
  • Naděje, že bude Matyáš lepším panovníkem než jeho bratr, zmizely hned po nástupu na trůn, kdy se projevil jako váhavý a slabý panovník.
  • Matyášovo manželství s Annou Tyrolskou bylo bezdětné, a proto bylo následnictví na základě tzv. Oňatovy smlouvy určeno Ferdinandovi II. ze štýrské větve Habsburků.
  • Matyáš umírá 20. března roku 1557.

8) Ferdinand II.

  • V Českých zemích vládl od roku 1619 do roku 1637.
  • Přesto že nebyl příliš politicky schopný, sehrál tento panovník významnou roli ve střední Evropě – povedlo se mu definitivně upevnit vládu svého rodu v soustátí českých a uherských zemí, zlomit stavovské monarchie v těchto zemích a položit základy absolutismu v habsburské říši.
  • Za jeho vlády dochází ke známé popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze.
  • Ferdinand II. umírá 15. února v roce 1637.

9) Ferdinand III.

  • Vládl od roku 1637 do roku 1657.
  • Byl jedním z mála Habsburků, kteří měli vojenské nadání.
  • Přispěl k úspěšným mírovým jednáním, které ukončila třicetiletou válku.
  • V roce 1650 nechal na Staroměstském náměstí postavit mariánský sloup a nechal si vyhotovit soupis všech poddaných podle vyznání a vytvořit první katastr, soupis všech obcí, tzv. berní rulu.
  • V roce 1654 spojil dosavadní Karlovu univerzitu s jezuitskou kolejí v Klementinů a vytvořil tzv. Karlo-Ferdinandovu univerzitu.
  • Umírá 2. dubna 1657.

10) Ferdinand IV.

  • Českým králem se stal v roce 1646.
  • Dále byl v roce 1653 zvolen římským králem.
  • Plánovala se jeho svatba se španělskou princeznou Marií Terezií, ale Ferdinand předčasně umírá na pravé neštovice 9. července 1654.

11) Leopold I.

  • Jako český král vládl od roku 1657 do roku 1705.
  • Jeho otec Ferdinand III. mu ještě za svého života zajistil uherský i český trůn.
  • Politické věci Leopold přenechal svým státním poradcům.
  • Za panování Leopolda došlo k vybudování císařských vyslanectví u dvorů nejvýznamnějších říšských stavů a říšských okresů.
  • V roce 1680 vydal první robotní patent, který definoval vztah mezi poddanými a vrchností.
  • Umírá 5. května roku 1705.

12) Josef I.

  • Vládl od roku 1705 do roku 1711.
  • Josef byl předposlední člen dynastie Habsburků v mužské podobě.
  • V roce 1707 vydal reskript, jímž doporučil českým stavům, aby projednali návrh Christiana Josefa Willenberga. Tento reskript patří k nejcennějším historickým dokumentům dnešního učení technického v Praze.
  • Josef zemřel ve Vídni 17. dubna roku 1711.

13) Karel VI.

  • Po smrti svého bratra Josefa I. se stal českým králem, markrabětem moravským a arcivévodou rakouským a vládl od roku 1711 do roku 1740.
  • Roku 1713 vydal Karel důležitou Pragmatickou sankci, v níž byla ustanovena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské.
  • Karel VI. byl posledním mužským příslušníkem habsburské dynastie (manželství jeho dcery Marie Terezie s Františkem I. Lotrinským pokračoval rod jako habsbursko-lotrinský).
  • Umírá 20. října roku 1740.

14) Marie Terezie

  • Marie Terezie vládla od roku 1740 do roku 1780.
  • Byla to jediná vládnoucí žena na českém trůně.
  • Období její vlády je označováno jako osvícenský absolutismus.
  • Za jejího panování byly provedeny reformy v řadě oblastí.
  • Trestní právo bylo sjednoceno zákoníkem zvaným Constitutio Criminalis Theresiana (od roku 1768).
  • Dále byly vytvořeny tereziánské katastry, soupisy půdy, domů a obyvatel.
  • Roku 1775 vydala poslední robotní patent, který zmírnil robotní povinnost.
  • V roce 1170 bylo uzákoněno číslování domů, jak ve městech, tak i na vesnicích.
  • A dalším důležitou věcí, kterou Marie Terezie zavedla byla povinná šestiletá školní docházka a systém škol: triviální, hlavní a normální škola.
  • Marie umírá 29. listopadu roku 1780 a na trůn nastupuje její syn Josef II.

Čtěte také:

Sdílejte a uložte si článek – habsburkové – svým kamarádům: