České vynálezy: 45 vynálezů, které mají český rukopis

Češi jsou vynalézavý národ. Pojďme se společně podívat na nejznámější české vynálezy:

České vynálezy 17. století

Vynálezy, které svět obohatily v 17. století.

1) Lékařské kyvadélko (1615) – Jan Marek Marci

Marci byl český renesanční lékař, fyzik a matematik, který sestrojil zařízení na měření tepu pacientů. Využívalo se dynamiky kyvadla k měření lidského tepu. Podél vodorovné dřevěné tyčky se stupnicí vedla napnutá hedvábná nit, která byla na jednom konci navinutá na otočném kolíčku. Na druhém konci nitě byla zavěšena olověná kulička. Otáčením kolíčku se ala měnit délka kyvadélka a tím i frekvence kývání. Délka kyvadélka se upravovala otočným kolíkem až do chvíle, kdy se tep pacienta shodoval s pohybem kyvadla. Na niti byl uzel, který na stupnici ukazoval hodnotu pacientova tepu.

České vynálezy 18. století

Nejznámější a nejvýznamnější vynálezy, které obohatily české země (a nejen je) v průběhu 18. století.

2) Hudební nástroj Denis D'or (1748) – Prokop Diviš

Jednalo se o unikátní skříňový hudební nástroj, jehož tóny se tvořily na bázi elektrické energie. Diviš využil pro tvorbu (čištění tónů) elektrickou energii, která byla tvořena na 790 kovových strunách. Nástroj měl 3 klaviatury, trojí pedálový systém a napojený byl na elektrickou energii leydenských lahví. Nástroj připomínal zvuk dechových a strunných nástrojů a dokázal zastoupit celý orchestr. Správná kombinace kláves dokázala věrohodně napodobit určité tóny klavíru, klarinetu, cembala, harfy, loutny, lesního rohu, fagotu, zvonkohry či harfy. Nástroj se však do dnešní doby nedochoval. 

3) Bleskosvod (1754) – Prokop Diviš 

Prokop Diviš zasvětil celý svůj život studiu elektřiny. Nejznámější a nejvýznamnější je jeho vynález bleskosvodu, i když zprvu neměl u lidí pochopení. Zabýval se myšlenkou sestrojení zařízení, které by odnímalo z bouřkových mraků blesky. Stroj nazval machina meteorologica, nebo-li stroj meteorologický. Svůj vynález vztyčil v roce 1754 na zahradě v Příměticích. Bleskosvod měl původně elektřinu vytahovat rovnou z mraků, aby blesky nevznikaly a zabránit vzniku bouřky. Místo toho je však stahoval do země. 

4) Pivní váha (1795) – František Ondřej Poupě

František Ondřej Poupě patří mezi významné osoby českého pivovarnictví, jelikož založil české odborné pivovarnictví. Zajímal se o kvasnou chemii a proslul jako konstruktér pivní váhy, která byla předchůdcem hustoměru specializovaného pro sladovnické účely. Pivní váha byla ponorné těleso, nejčastěji ve tvaru baňky, s vystupující stopkou. Ve stopce byla umístěna stupnice, která udávala naměřenou hustotu kapaliny. 

5) Kamenotisk (1797) – Alois Senefelder

Senefelder coby divadelník a hudebník hledal způsob, jak levně a rychle tisknout. Texty svých prací psal zvláštní tuší a otiskoval je na hladké desky vápence. Od leptání kamene dospěl Senefelder k zákonům litografie – chemického tisku a v roce 1797 sestrojil první kamenotiskařský lis. Jeho princip spočívá ve využití rozdílných fyzikálně chemických vlastností – odlišného povrchového napětí vody a mastných kyselin. Lis se skládal z rámu tvrdého dřeva, do kterého se napnul papír. Dále se lis skládal z tříče, kterým se papír následně přitiskl na kámen.

České vynálezy 19. století

Nejvýznamnější vynálezy a objevy 19. století.

6) Parovůz (1815) a Paroloď (1817) – Josef Božek

Parovůz neboli parní automobil byl silniční prostředek poháněný parním strojem. Božek představil první parní vůz na našem území v roce 1815 v Královské oboře. Parovůz neměl žádné brzdy ani volant – prostředek se řídil klikou. Měl pouze jeden ovládací prvek, kterým se pouštěla pára do stroje a tím došlo k puštění stroje. V roce 1817 spojil Božek opakované představení svého parovozu i s ukázkou parolodě na Vltavě – parníku vlastní konstrukce. 

7) První koňská železnice v Čechách (1828) – Josef Gerstner

Koněspřežná dráha, neboli koňka, byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Koňka na trase České Budějovice – Linec byla první veřejná koněspřežná železnice na evropském kontinentu inspirovaná anglickými koněspřežnými železnicemi. Jednalo se o vozy tažené po lehkém železničním svršku koňským potahem. Hlavní myšlenkou bylo snížení dopravních nákladů. Kůň byl po kolejích díky snížení jízdních odporů schopen utáhnout mnohonásobně těžší náklad než na formanském voze.

8) Křesadlové zámky (1821) – Antonín Vincenc Lebeda

Lebeda byl významný český puškař a vynikající konstruktér, který byl proslulý technicky precizní výrobou mechanismu zbraní. Křesadlový zámek je mechanismus používaný v minulosti na palných zbraní k zažehnutí výmetné náplně. Náplň zámek zapaluje pomocí úderu křesacího kamene na ocílku. Křesadlové zámky byly nejčastěji na ručních palných zbraních a to jak na dlouhých tak krátkých zbraních. 

9) Ruchadlo (1824-1827) – bratranci Veverkové

Na svém vynálezu pracovali bratranci Veverkové v letech 1824-1827. V roce 1827 se ruchadlo rychle rozšířilo po českých zemích i do okolí habsburské monarchie. Ruchadlo je pluh s radlicí, která ornici nejen krájí a obrací, ale také jemně drolí a kypří. Hloubka orby byla nastavitelná. Svou konstrukcí ruchadlo výrazně snížilo požadavky na tažnou sílu. Liově se nástroji říkalo také “veverče” – dle příjmení jejich vynálezců.

10) Lodní šroub (1827) – Karel Ressel

Lodní šroub je součást lodi, která svým rotačním pohybem vytváří sílu a loď tímto pohybem pohání.  Šroub urychluje masu vody směrem vzad a výsledkem je reakční síla využitá k pohybu lodi. Pohon lodě pomocí parního stroje a šroubu vlastní konstrukce si nechal patentovat český vynálezce Josef Ressel v roce 1827. Hlavním důvodem přechodu od koles k lodnímu šroubu byla větší účinnost lodního šroubu. Použití lodního šroubu místo koles také vedlo k odstranění negativního vlivu příčného naklánění lodi, například při velkých vlnách. Příčným nakláněním lodi se mohla kolesa krátkodobě dostat nad hladinu, což vedlo ke snížení účinnosti pohonu a k ovlivnění směru jízdy lodi.

11) Kresby na bříškách prstů (1823) a nauka o buňkách (1837) – Jan Evangelista Purkyně

Purkyně byl český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof. Se svým příspěvkem o živočišných tkáních složených z buněk s jádry se stal jedním ze spoluzakladatelů cytologie, což je věda zabývající se studiem buněk. V roce 1823 popsal Purkyně jako první člověk kresby na bříškách prstů s tím, že jsou pro každého člověka jedinečné a nezaměnitelné. 

12) Petřinova spirála (1850) – František Adam Petřina

Petřina je považován za nejvýznamnějšího českého fyzika první poloviny 19. století. Praktické upotřebení nalezla Petřinova spirála, která se v elektrotechnice dlouhou dobu používala jako jednoduchý přerušovač proudu. 

13) Tritonikon (1856) – Václav František Červený

Václav František Červený patří k nejvýznamnějším českým výrobcům hudebních nástrojů. Specializoval se na dechové nástroje, nejčastěji však na zeště. Tritonikon patří k patentním objevům Červeného. Nástroj je zhotoven z mosazi a svým tvarem připomíný tubu. Tělo nástroje má esíčkový tvar, na které se nasazuje dvojitý plátek. Díry v nástrojové trubici jsou široké a svým provedením zajišťují unikátní vlastnost tohoto nástroje – každý tón se vytváří pouze jedinou klapkou a pro žádné tóny není tedy třeba používat kombinace klapek.

14) Šindelka (1856) – Karel Daniel Gangloff

Gangloff roku 1856 získal patent na stroj pro výrobu šindelů – stroji se přezdívalo šindelka a měl velký úspěch na světových výstavách i v zámoří. Šindel je jednou z tradičních střešních krytin lidových staveb. Jedná se o dřevěnou destičku břitového tvaru. Až do konce 19. století měla šindelovou střechu převážná většina budov, zámků, hradů a kostelů.

15) Cukrovarnický saturační přístroj (1863) – Hugo Jelínek

Jelínek byl český průmyslník a vynálezce v oboru cukrovarnictví. V roce 1861 začal pracovat v cukrovaru Bedřicha Freye a s jeho synem se snažil zvýšit účinnost výroby cukru, což se jim podařilo v roce 1863 a nalezli nový způsob čištění řepné šťávy, takzvanou saturaci. Dosavadní metoda, kdy se řepná šťáva proplachovala vápenným mlékem a následně oxidem uhličitým nahradili metodou novou – ta spočívala v tom, že oba procesy probíhaly současně. Metoda je dnes známá pod názvem Frey-Jelínkova saturace.

16) Medomet (1865) – Franz von Hruschka

Franz von Hruschka vynalezl v roce 1865 medomet, který zásadně ovlivnil zootechniku včelaření. Traduje se, že mu k objevu pomohla náhoda, kdy neteř Hruschky nesla domů med v košíku, kterým tak usilovně točila, až veškerý med vytekl. Medomet je zařízení pro získávání medu ze včelích plástů. Funkce medometu je založena na působení odstředivé síly. První medomety byly dřevěné, později kovové, pocínované nebo s ochranným nátěrem. V současnosti je tendence používat z hygienických důvodů medomety nerezové nebo s plastovým pláštěm a nerezovým košem.

17) Zákony dědičnosti (1865) – Gregor Johann Mendel

Mendel byl přírodovědec a především zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Pochopení základních zákonů dědičnosti je zásadní pro pochopení celé genetiky, které v 19. století formuloval Johann Gregor Mendel a s malými úpravami jsou tyto zákony platné dodnes. 

18) Světlotisk (1867), klihotypie (1887) a tisk vodoznaků (1888) – Jakub Husník

Jakub Husník byl český malíř, fotograf a vynálezce. Za jeho nejvýznamnější objev je považován vynález světlotisku v roce 1867. Jedná se o druh tiskové techniky, která pracuje na principu tisku z plochy. Husník v roce 1887 obdržel patent na klihotypii a v roce 1888 se mu podařilo propracovat další vynález, a tím byl tisk vodoznaků.

19) Puška zadovka (1867) – Sylvestr Krnka

Krnka byl český puškař a vynálezce. Jeho nejznámější vynález je puška zadovka. Jedná se o zezadu nabíjenou střelnou hlavňovou zbraň, která je založena na možnosti otevřít a zase pevně zavřít hlaveň na straně opačné než je ústí hlavně. Používá se k tomu zařízené zvané závěr.

20) Heliogravura (1878) a hlubotisk (1890) – Karel Klíč

Karel Klíč byl český malíř, fotograf a grafický technik. V roce 1878 vynalezl heliogravuru, což je grafický technika tisku z hloubky nahrazující ruční rytí fotochemickým procesem. V roce 1890 ji Karel Klíč zdokonalil rotační stírací hlubotisk a v roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku.

21) Koncertní harmonium (1880) – Vojtěch Hlaváč

Vojtěch Hlaváč byl český varhaník, skladatel a dirigent, který v roce 1880 navrhl a vynalezl zdokonalené koncertní harmonium. Harmonium mělo 31 rejstříků, jeho rozsah byl rozšířený o jednu oktávu a mělo další technický vylepšení.

22) Oblouková lampa (1880) – František Křižík

František Křižík byl jedním z nejvýznamnějších českých techniků, průmyslníků a vynálezců. Jeho nejpřínosnější vynálezem pro svět byla oblouková lampa se samočinnou regulací. Uhlíky  v obloukové lampě se již neseřizovaly mechanicky, ale jejich vzdálenost mezi nimi se upravovala automaticky pomocí magnetické síly. Křižík tedy zkonstruoval jednoduché elektromagnetické zařízení, které pomocí dvou cívek a kuželových železných jader udržovalo stálý elektrický proud v lampě. Vylepšený model obloukové lampy si nechal Křižík patentovat v roce 1880.

23) Samonabíjecí pistole (1890) – Karel Krnka

Karel Krnka byl český konstruktér, vynálezce a syn českého vynálezce a puškaře Sylvestra Krnky. Nejvýznamnějším vynálezem Karla Krnky je samonabíjecí pistole neboli opakovací zbraň. Jednalo se o samonabíjecí zbraň, u které tlak plynů (jenž vzniká při výstřelu) vykonává stejnou činnost jako u automatické zbraně. Spoušťový mechanizmus však umožňuje střelbu pouze jednotlivými ranami.

24) První osobní automobil (1897) – Leopold Sviták

Leopold Sviták byl český automobilový vynálezce, který v letech 1897 až 1898 sestavil první rakousko-uherský osobní automobil NW Präsident. Automobil byl jedním z převratných vynálezů 19. století. Automobil Präsident byl vyroben v Kopřivnici a Svitákovými spolupracovníky byli dva nadaní inženýři Rumpler, Sage a Hans Ledwinka. Automobil byl experiment, který však předčil veškerá očekávání. Vyznačoval se originální konstrukcí, kdy byly poprvé použity okrasně tvarované nárazníky chránící přední kola a místo indukčního zapalování bylo použito magnetové zapalování.

České vynálezy 20. století

Nejužitečnější vynálezy, které byly objeveny v průběhu 20. století v českých zemích.

25) Zakladačka (1903) – Hynek Puc

Hynek Puc byl český konstruktér a vynálezce zakladačky, což byl přístroj na strojní zakládání pružin při výrobě patentních knoflíků. Zakladačka nahradila ruční montáž stiskacího knoflíku pomocí pinzety strojním vkládáním pružiny do pérové části knoflíku.

26) Krevní skupiny (1907) – Jan Janský

Jedním z významných objevitelů 20. století byl Jan Janský, což byl český sérolog, neurolog a psychiatr. Jeho největším přínosem bylo objevení čtyř základních krevních skupin. V roce 1907 uveřenil práci pod názvem “Hematologická studie u psychotiků”, kdy vedlejším produktem jeho výzkumné činnosti popsal čtyři základní krevní skupiny. Janský lidskou krev rozdělil dle určitých rozdílů ve vlastnostnech krvinek do 4 základních skupin. Krevní skupiny označil římskými číslicemi I, II, III, IV, přičemž dnes jsou krevní skupiny označeny jako A, B, AB a 0.

27) Voltmetr (1911) a automatický regulátor parních kotlů (1929) – Erich Roučka

Erich Roučka byl český technik, vynálezce a podnikatel. Je považován za jednoho z nejplodnějších vynálezců, jelikož za svůj život získal kolem 850 uznaných patentů, a to především z oblasti techniky. V roce 1911 vynalezl voltmetr a ještě téhož roku založil továrnu na měřící přístroje v Blansku. Voltmetr je elektrický přístroj pro měření elektrického napětí, který se paralelně zapojuje k měření části obvodu. Voltmetrem musí procházet co nejmenší proud, aby nezatěžoval měřený obvod. Vnitřní odpor voltmetru musí být co největší.

28) Podsadový stan (1913) – čeští skauti

Čeští skauti v roce 1913 vynalezli podsadový stan, který vznikl jako jednoduchý způsob dlouhodobého táboření. Jedná se o specifický druh obytných stanů, který se velmi rychle rozšířil mezi organizacemi pracující s dětmi a mládeží, zejména v České republice. Stan se skládá z dřevěné podsady a konstrukce pro upevnění plachty – plátěné střechy. Obvykle má dvě postele při každé ze stran. 

29) Jazyk Chetitů (1917) – Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný byl český orientalista a klínopisec. Jeho nejvýznamnějším objevem bylo rozluštění jazyku starověkých Chetitů, čímž položil základy oboru chetitologie. V roce 1917 rozluštil jazyk Chetitů a zároveň zjistil, že chetitština patří do skupiny indoevropských jazyků. 

30) Slovo ROBOT (1920) – bratři Čapkové

Lidé se poprvé se slovem “robot” setkali při premiéře hry Karla Čapka R.U.R, kdy slovo “robot” vymyslel jeho bratr Josef. České slovo se následně stalo populární po celém světě, kdy jím jsou označována automatická a mechanická zařízení, včetně domácích multifunkčních strojů a inteligentních hraček. 

31) Síťovka (1926) – Vavřín Krčil

Krčil by český podnikatel, síťkař a především vynálezce tašky síťovky. Jedná se o síťovanou tašku, která byla vyráběná od 20. let 20. století v Československu (později i v dalších zemích). Vyrábí se metodou síťkování a původní materiál byla hedvábná příze, později přibyly i další materiály. Síťovka se lehce přizpůsobí nesenému obsahu.

32) Běloba rutilového typu (1933) – Josef Srbek

Josef Srbek byl český chemik a objevitel výroby titanové běloby rutilového typu, kdy její přípravu dokončil v roce 1933 ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Běloba rutilového typu je uměle připravený oxid titaničitý. Má široké využití jako pigment do nátěrových hmot či barvivo v potravinářství. 

33) Plastická chirurgie (1937) – František Burian

František Burian byl český lékař a je považován za zakladatele československé plastické chirurgie. Je zároveň jedním z průkopníků světové plastické chirurgie. Jeho zásluhou byla v Československu jako v první zemi na světě uznána v roce 1939 plastická chirurgie jako samostatný medicínský obor. Inicioval vybudování pracovišť plastické chirurgie v Brně, Bratislavě a v Košicích. Věnoval se vývojovým vadám, popáleninám, poraněním a zejména rozštěpům, které se staly jeho celoživotním posláním.

34) Dálník (1938) – Jan Anderle

Jan Anderle byl tovární pilot firmy Aero a konstruktér 25 různých vozidel, mezi které patří český dálník pro kabinové motocykly. Dálník měl otevřenou dvoumístnou karoserii, kdy seděla posádka vedle sebe. Ovládal se řidítky a na bocích měl vysouvací podvozek, pomoci kterého nespadl v malých rychlostech na bok. 

35) Velorex (1947) – Mojmír a František Stránští

Čeští bratři, kteří v roce 1947 vynalezl Velorex. Jednalo se o tříkolové vozítko s trubkovým rámem potaženým koženkou. Velorex byl vyráběn původně jako malosériová výroba bratrů Stránských a lze je najít po celé Evropě, několik kusů se nachází i v USA, Asii či Austrálii.

36) Pribináček (1947) – Jindřiška Hessová

Jindřiška Hessová založila mlékárnu v Hesově, kde se pochoutka vyrábí dodnes. V roce 1947 objevila recepturu na tradiční dětskou pochoutku ze smetany a tvarohu. Pribináček se proslavil i díky filmu Ať žijí duchové!

37) Hydraulický tkací stroj (1950) – Vladimír Svatý

Vladimír Svatý byl významný český vynálezce v oboru textilního strojírenství a autor tryskového tkaní, které v textilní technologii znamenalo revoluci. Hydraulický tkací stroj je přístroj se systémem zanášení útku pomocí vodního paprsku. 

38) Záchytná stanice (1951) – Jaroslav Skála

Jaroslav Skála byl český psychiatr a specialista na léčení závislostí, především alkoholu. Jeho největším přínosem je založení první záchytné stanice na světě, které inicioval v roce 1951. 

39) Remoska (1953) – Oldřich Homuta

Oldřich Homuta byl český elektrotechnik a vynálezce remosky, jež se s menšími modifikaci využívá dodnes. Remoska je malá elektrická přenosná trouba s ohřevem shora. Původní remoska byla velmi jednoduchá – bez regulace výkonu a vnější tepelné izolace hrnce. 

40) Polarograf (1959) – Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský je nositel Nobelovy ceny za chemii z roky 1959, kterou dostal za objev polarografie. Jedná se o elektrochemickou analytickou metodu, která slouží k určování přítomnosti a koncentrace redikovatelných či oxidovatelných neznámých látek v roztoku. Přístroj založený na polarografické metodě se nazývá polarograf. 

41) Gelové kontaktní čočky (1961) – Otto Wichterle

Otto Wichterle je světově proslulý český vědec a vynálezce. Patřil mezi zakladatele makromolekulární organické chemie. Jeho největším přínos světu byl objev a zdokonalení měkkých kontaktních čoček. Proslavil se též objevem umělého polyamidového vlákna nebo-li silonu.

42) Trhavina Semtex (1966) – Stanislav Brebera

Brebera byl český chemik, jehož nejúspěšnější objev spadá do poloviny 60. let 20. století. Jedná se o víceúčelovou plastickou trhavinu SEMTEX, která byla zařazena mezi trhaviny československé armády. Trhavina však nalezla využití i v civilním sektoru, kdy se používá při demolici starých budov, výrobních objektů či výškových komínů.

43) Vymýcení pravých neštovic (1967) – Karel Raška

Karel Raška byl lékař a především epidemiolog. Je považován za zakladatele moderní československé epidemiologie. Jeho nejvýznamnějším úspěchem mezinárodní úrovně byl program globálního vymýcení pravých neštovic, který WHO schválila v roce 1967. V následujících letech byl Raškův program vymýcení pravých neštovic úspěšně realizován.

44) Konfokální mikroskop (1972) – Mojmír Petráň

Mojmír Petráň se řadí k nejvýznamnějším českých vědců a vynálezců 20. století, kdy se v 70. letech zapsal do historie světové vědy vynálezem konfokálního mikroskopu, který znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k rozvoji molekulární buněčné biologie. Konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním je druhem optického mikroskopu a jeho největší výhodou je vyšší rozlišovací schopnost, která je daná detekcí světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu.

45) Technologie nanospider (2003) – Oldřich Jirsák

Jedná se o unikátní technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny. Tato vlákna nejsou viditelná pod běžnými mikroskopy, jejich průměr je menší než vlnová délka světla. Využití těchto materiálů je velmi široké – dají se používat k filtraci, ve zdravotnictví, automobilovém průmyslu,energetice a dalších odvětvích jako je stavebnictví, automobilový průmysl, kosmetika, ochrana životního prostředí, ochranné pomůcky…

46) Plazmová tužka (2006) – Masarykova univerzita v Brně

V roce 2006 vynalezla Masarykova univerzita v Brně unikátní plazmovou tužku. Dokáže měnit absorpční schopnosti, opravovat defekty či sterilizovat povrchy. Lze ji použít k rozřezávání kachliček nebo i při chirurgických operacích. Plazmová tužka vytváří na povrchu ošetřeného materiálu slabou, neviditelnou nanovrstvu, která odpuzuje vodu. Při vysokých teplotách dokáže plazma vytvářet ornamenty na glazuře i dřevě či leptat povrchy. V roce 2010 se stala plazmová tužka důležitou součástí nanovláken.

Čtěte také:

České vynálezy 18. století

České vynálezy 19. století

Sdílejte a uložte si článek – literární druhy a žánry svým kamarádům:

Některé články mohou obsahovat affiliate odkazy. Získáváme za ně menší provize, ze kterých financujeme provoz webu.